Review: Modrá jako safír

13. dubna 2014 v 16:49 | Aires |  Recenze
Autor: Kerstin Gier
Originální název: Saphirblau
Série: Drahokamy, 2.díl
Žánr/ tagy: cestování časem
Počet stran: 344
Vydavatel: Coboo, 2012

Být čerstvě zamilovaná v minulosti vážně není dobrý nápad. To si přinejmenším myslí šestnáctiletá Gwendolyn, novopečená cestovatelka časem. Koneckonců mají oba s Gideonem docela jiné starosti. Například jak zachránit svět. Nebo se naučit tančit menuet (A ani jedno není vůbec snadné!). Gwen má sice po svém boku několik dobrých rádců, ale když se Gideon začne chovat tajuplně, je jí jasné, že musí své hormony co nejdříve dostat pod kontrolu. Jinak z toho, že láska nezná čas, nezbude vůbec nic!

HODNOCENÍ: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:



Na druhý díl ze série Drahokamy jsem se vážně těšila, protože závěr prvního dílu mě nechal pořádně napnutou a zvědavou, jak to bude dál.A tak jsem neodolala a rychle se pustila do čtení pokračování.

Modrá jako safír začíná přesně tam, kde přechozí díl skončil.Mezi oběma díly není žádná pauza a tak se hned na první stránce znovu setkáte se svými oblíbenými hrdiny v přesně takovém stavu a náladě, v jaké jste se s nimi na konci minulého dílu rozloučili.

Gwendolyn se ještě ani nestihla vzpamatovat ze zjištění, že je nositelkou časocestovacího genu ona a ne její protivná sestřenice Charlotte a už se na ni kupí další trable.Kromě toho, že si párkrát za den odskočí o nějaké to století zpátky a musí se naučit spoustu zvláštních a zdánlivě jednoduchých věcí, aby v minulosti působila jako skutečná dáma (například tančit menuet a udělat správně pukrle), tak se navrch ještě musí vypořádat se svými city ke Gideonovi.Gideon se chová skutečně zvláštně a Gwen z něho má pořádně zamotanou hlavu.Gwen se ale nad svými starostmi s láskou nemůže trápit moc dlouho, protože další problémy přibývají.Společnost Strážců jí pořád nevěří, něco velkého před ní tají a navíc se zdá, že ji chtějí zmanipulovat ke svým vlastním účelům. A aby toho nebylo málo, Gwen navíc zjišťuje, že dokáže vidět duchy mrtvých a démony.Gwendolyn tak nedobrovolně získá nového kamaráda Xemeriuse.Xemerius je malý, otravný chrlič z kostela, který se stává jejím nerozlučným společníkem a svými hláškami baví nejenom samotnou Gwen, ale i čtenáře.Nikdo jiný kromě Gwendolyn ho nevidí a tak je užitečný i jako neviditelný slídil, který dokáže procházet zdí a zjistit řadu užitečných informací.

Celý děj se pořádně zamotává a nakonec z toho neměla v hlavě guláš jenom Gwen, ale i já.Kerstin Gier dokázala vytvořit tak zamotanou zápletku, že do poslední chvíle nedokážete uhodnout rozřešení celé záhady a tajemství, které strážci skrývají.Kniha má navíc rychlý spád, takže se čte dobře a rychle.Autorka také nějak dokázala ve třísetstránkové knize popsat jenom pouhých pár dní během kterých se neustále něco děje.Kniha je méně akční a je na ní znát, že se jedná o prostřední díl.Hodně otázek zůstane na konci nevyřešených a rozluštění záhad pokračuje jen pomalu.Děj je tedy slabší než u prvního dílu, ale rozhodně nemusíte mít strach, že by jste se při čtení nudily.

Gwendolyn je totiž stejně zábavná, sympatická a střelená jako v předchozím díle.Šťávu knize dodává Xemerius, jehož hlášky mě vždycky pobavily.Xemerius přímo srší vtipem a tak si ho určitě oblíbíte.Kdo vás naopak bude trochu štvát je Gideon, který se v tomto díle chová dost nevypočitatelně.I přesto pořád zůstává mou oblíbenou postavou.

Modrá jako safír je stejně kvalitní jako první díl trilogie.Ten komu se Rudá jako rubín líbila určitě nebude zklamaný.Já knize dávám opět nejlepší možné hodnocení a jsem opravdu zvědavá na závěrečný díl celé trilogie.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama