Březen 2015

Recenze: Low Red Moon

28. března 2015 v 14:41 | Aires |  Recenze
Autor : Ivy Devlin
Série: Low Red Moon, 1.díl
Žánr: YA, vlkodlaci
Počet stran: 244
Vydavatel: Bloomsbury, 2013 (přečteno v angličtině)
Anotace:
Jediné, co si Avery pamatuje z té noci, kdy její rodiče zemřeli, je, že viděla stříbro- smrtící stříbro, pohybující se nelidsky rychle. Nemůže si vzpomenout, kdo zabil její rodiče, ačkoliv se o to ze všech sil snaží..Nemůže nic dělat a tak se snaží dát svůj život znovu dohromady.

Potom ale Avery potká ve škole nového chlapce - tajemného a krásného Bena, s kterým se cítí být zvláštním způsobem spojená. Kdy se ukáže, že Ben je vlkodlak, Avery mu stále věří.. Pak ale zjistí, že jeho oči nelidsky stříbrně září.. A dozví se, že ona není jediná, kdo nemá žádné vzpomínky na noc, kdy zemřeli její rodiče..
HODNOCENÍ: ★★★

Woodlake je malé městečko obklopené lesem, kterým se potuluje něco nelidského a děsivého. Své o tom ví sedmnáctiletá Avery, která nedávno byla svědkem vraždy svých rodičů. Nemůže si vzpomenout co se stalo a jediné, co si z té osudné noci pamatuje, je krev a záblesky stříbra. Avery se teď snaží vyrovnat se se svým zármutkem, přizpůsobit se novému životu s babičkou a dát dohromady všechny své vzpomínky. Musí rozluštit, kdo zabil její rodiče. Pak se dozví, že její nový přítel, Ben, má temné tajemství. Není až tak úplně člověk a zdá se, že když není sám sebou, tak na tu dobu nemá žádné vzpomínky. Je jen náhoda, že jeho oči stříbrně září?

Low Red Moon má být převyprávěním příběhu Červené karkulky. Ve skutečnosti ale jde spíše o téměř dokonalé Twilight, jen bez upírů. Odstraňte upíry, ponechte jednoho vlkodlaka, přimotejte do toho osiřelou dívku a zdá se, že recept na tuto knížku je hotový. Problém je v tom, že to není příliš dobrý recept.

Hned na začátku je čtenář vhozený do příběhu přímo po hlavě. Děj je svižný už od první stránky. Vypadalo to, že mám před sebou knížku se slibným začátkem. Moje nadšení ale vyprchalo po pár desítkách stránek. Počáteční svižné tempo se někam vytratilo a vše uvázlo na mrtvém bodě. Avery se pořád jen potulovala po lesích a pokukovala po Benovi. Konec, který by měl být vyvrcholením příběhu, mě zklamal. Autorka asi nevěděla, jak knihu ukončit, protože jinak si neumím vysvětlit, proč zvolila takhle nedomyšlený konec. Vrah je prakticky bez motivu a ještě je tam několik logických trhlin.

Z knihy je cítit, že se jedná o autorčinu prvotinu. Styl psaní je možná čtivý, ale děj a zápletka za moc nestojí. Postavy také nejsou dobře napsané. Není jim věnováno dost prostoru. Avery a Ben jsou sympatičtí, ale o jejich vlastnostech a názorech jsem se nic nedozvěděla. Snad jen to, že Ben je opravdu krásný.

Prsty jsem hladila kůži na jeho zádech, připravená přítáhnout si ho blíž, aby se mě více dotýkal. Mezi jeho lopatkami jsem cítila malý proužek vlasů.Byly neuvěřitelně péřově měkké, jako dětské vlásky.. Ale nebyly to vlasy. Vůbec to nebyly to lidské vlasy. V šoku jsem odtáhla ruku. On se odvrátil, tvář zkřivenou. "Avery," zašeptal a já jsem se podívala na svou ruku. Viděla jsem zvířecí chloupky přiléhající k ní.

Těžko uvěřitelné jsou i emoce. Avery projevuje málo zármutku na to, že jí zemřeli rodiče. Její chování není věrohodné. I láska mezi Avery a Benem je taková umělá. Zamilují se do sebe na první pohled a rovnou přeskočí do fáze- Miluji tě..Má to vypadat jako epická láska, ale nevím jak mohla vzniknout, když si spolu o ničem nepovídají a nic spolu neprožili..

Tahle všechna negativa by se ještě dala překousnout, ovšem horší je, že po celou dobu čtení mi přišlo, že tohle jsem už někde viděla. Podoba se Stmíváním a s Vlky z Mercy Falls je hodně nápadná. V Low Red Moon najdete spoustu otřepaných klišé. Toulají se v lese. On má zvyk sundávat si košili při každé příležitosti. On je krásný. On je nebezpečný, a měl by se držet dál..Však to znáte. Tato knížka nepřináší nic nového a já myslím, že bohatě stačí jedno Stmívání. Nejsou potřeba dvě.

Ale abych pořád jen nekritizovala. Kniha je čtivá a krátká, autorka naštěstí věděla, kdy skončit. Angličtina je jednoduchá a je to nenáročná oddechovka. Mladší čtenářky by ji ocenily více. Knize dávám tři hvězdičky. Je to příjemné čtení, ale jinak tahle kniha působí dost nevyvinutě.

Recenze: Krvavá cesta

22. března 2015 v 19:38 | Aires |  Recenze
Autor : Moira Young
Žánr, tagy: YA, dystopie
Počet stran: 344
Vydavatel: CooBoo, 2013
Anotace:
Saba žije u Stříbrného jezera - pustiny zpustošené neustálými písečnými bouřemi - kde se její rodina snaží přežít a neustále naráží na pozůstatky dávno zaniklé civilizace Padlých. Když čtyři tajemní jezdci unesou její milované dvojče Lugha a zabijí jejího otce, Saba se vypraví osvobodit bratra a pomstít otce. Cestou potkává pestrou společnost dobrodruhů, pašeráků a samozřejmě i Jacka, úžasného a nesmírně drzého kluka. Saba během svého putování zjistí, že není slabou a bezbrannou dívkou, ale naopak skvělým bojovníkem, který má schopnost změnit deformovanou společnost zevnitř…

HODNOCENÍ :

Saba žije se svou rodinou u Stříbrného jezera, které pomalu vysychá a mění se, stejně jako zbytek krajiny, v nehostinnou poušť. Všechny je trápí nedostatek jídla, vody a neustálé prašné bouře. Její otec se po smrti matky změnil, uzavřel se do sebe a je zahleděný do hvězd. Ve hvězdách se promítá každá špatná i dobrá věc, jsou v nich napsané osudy všech lidí. Otec hledá řešení problémů na obloze, ovšem bez výsledku. Mají obavy z budoucnosti, ale Saba věří, že to zvládnou. Její bratr, určitě vymyslí řešení a zachrání ji, její sestru Emmi i otce.. Zlatovlasý Lugh je její dvojče a je vším, co Saba není. Jsou jako noc a den. On je ten hodný, úžasný a dokonalý. On je vede a Saba ho jen následuje. Šla by za ním kamkoliv, až na konec světa.

A skutečně to bude muset udělat. Vše se zvrtne po jedné velké prašné bouři. Objeví se čtyři muži na koních a unesou Lugha. Saba je odhodlaná bratra najít a zachránit. A tak se společně s Emmi vydávají na dlouho cestu plnou nebezpečí. Ani jedna z nich netuší, co všechno je potká a co všechno budou muset udělat, aby Lugha našly. Nástrahy v poušti, boje o přežití, noví přátelé a nepřátelé..A možná, že na konci cesty Saba najde nejen bratra, ale i sama sebe.

,,Už jsi někdy slyšela o pravidlu tří?" křičí, zatímco běžíme.
,,Ne!
"
,,Když někomu třikrát zachráníš život, jeho život pak patří tobě.. Dnes jsi mi zachránila život, to je poprvé. Zachraň mi ho ještě dvakrát dvakrát, a budu celý tvůj."

Krvavá cesta má pověst originální dystopie a protože se mě pořád ještě drží nadšení pro tento žánr, měla jsem velkou radost, že jsem se právě do této knihy mohla pustit. Krvavá cesta je neuvěřitelně rychlá kniha, kterou přečtete na jedno posezení. Vše se odehrává ve svižném tempu a to díky zajímavému stylu autorky. Nezdržuje se dlouhými popisy okolí nebo osob. Věty jsou většinou krátké, stručné. Jestli si myslíte, že to knize škodilo, mýlíte se. Díky tomu je čtivější a mě tento styl naprosto vyhovoval.

Kniha je také nabitá akcí. Pořád se v ní něco děje, takže se určitě nebudete nudit. Můžu vám prozradit, že Saba toho zažije opravdu hodně. Příběh je vymyšlený skvěle, na jedničku. Jediné co mi trochu pokazilo dojem, je samotná hlavní hrdinka Saba. Na ni si totiž musíte zvyknout, Ze začátku mi nepadla do oka, byla závislá na Lughovi a nechovala se pěkně ke své sestře. V průběhu knihy začala věřit sama v sebe. Otrkala se a to jí opravdu prospělo. A nakonec jsem si ji i oblíbila.

Musím zmínit i další dvě postavy, které sice v anotaci nejsou, ale v knize mají své místo. První je Jack, díky kterému v knize najdete i špetku romantiky. Jack mi byl dokonce sympatičtější než Saba, protože je charismatický a vtipný. Tím druhým je DeMalo. V knize se sice jenom mihne a já nechci nic prozrazovat, ale ráda bych se o něm dozvěděla více. Je totiž zatraceně tajemný a něco mi říká, že ještě bude mít svou roli.

Krvavou cestu hodnotím kladně. Vyniká svým ojedinělým příběhem, světem a stylem vyprávění. Líbil se mi i konec, který je sice uzavřený, ale jakoby právě tím koncem začínal nový příběh. První díl je podle mě povedený a já jen doufám, že i další díl si udrží vysoko nastavenou laťku. Krvavou cestu mohu jen doporučit, jestli Pokud máte chuť na vzrušující putování dystopickým světem a na knihu, která vás udrží vzhůru až dlouho do noci, vydejte se společně se Sabou na její Krvavou cestu.

Recenze: Božský bastard

14. března 2015 v 23:43 | Aires |  Recenze
Autor : Christina Lauren
Žánr, tagy: erotická romance
Počet stran: 304
Vydavatel: Jota, 2013
Anotace:
Chloe Millsová, zatraceně chytrá a pracovitá studentka, má jediný problém: svého šéfa, Bennetta Ryana. Je náročný, neomalený, bezohledný - a naprosto neodolatelný. Božský bastard.

Bennett se vrátil z Francie do Chicaga, aby zaujal významný post v obrovském rodinném podniku. Vůbec nečekal, že ta asistentka, která mu v zahraničí na dálku pomáhala, je nádherné, nevinně provokativní - naprosto nesnesitelné - stvoření, se kterým se teď bude muset vídat každý den. Navzdory drbům nikdy nebyl příznivce románků na pracovišti. Jenže Chloe pro něj představuje takové pokušení, že je ochotný pravidla ohnout - nebo je rovnou poslat k čertu -, pokud to znamená, že bude jeho. Kdykoli a kdekoli.

Když ovšem jejich vzájemná touha dostoupí zlomového bodu, budou se muset Bennett a Chloe rozhodnout, co všechno jsou ochotni obětovat, aby jeden druhého získali


HODNOCENÍ:

Chloe Mills pracuje jako stážistka v Ryan Media. Odvádí perfektní práci a pro firmu je velkým přínosem. Zkrátka je vysněná asistentka, kterou by si přál každý. Až na jejího šéfa Benetta Ryana. Chloe totiž pracuje pro toho nejprotivnějšího a nejnádhernějšího muže, jakého zná. Pro božského bastarda. Chloe a Bennett se nemohou vystát a o nějaké příjemné a přátelské atmosféře na pracovišti, nemůže být vůbec řeč. Bennet jí dělá ze života peklo. Naschvály a jedovaté poznámky jsou běžně na denním pořádku.

Chloe je odhodlaná zůstat v Ryan Media až do konce svého studia. Zatím drží rekord a je jedinou asistentkou, který vydržela pracovat pro božského bastarda déle než jeden týden. Vzájemné nesympatie jsou velké a tak jí nesmírně překvapí, když po ní Bennett jednou vyjede..

Měla jsem dvacet minut zpoždění. A jak už jsem dneska ráno zakusila na vlastní kůži, on zpoždění nesnáší. "Zpoždění" bylo slovo, které se v Debiloidním slovníku Bennetta Ryana nenacházelo. Podobně jako "srdce", "laskavost", "soucit", "pauza na oběd" a "děkuji".

A tím to teprve začíná. Božský bastard patří mezi erotické romány a tak je jasné, že mezi nimi dojde k něčemu víc..Ačkoliv se oba nenávidí, nedokážou od sebe udržet ruce pryč. Vystupňuje se to tak, že jsou prakticky závislí na společném sexu. Pohádat se a pak ventilovat svůj vztek při vášnivém sexu, to jim vyhovuje. V knize tak najdete spoustu vzrušujících scén. Po pravdě řečeno, v Božském bastardovi se vše točí kolem sexu a kniha nemá pořádný děj a zápletku. Tato kniha není vhodná pro náročnějšího čtenáře, který hledá hlubší příběh. Ale jako příjemné oddechové čtení je ideální.

Božský bastard je sice dějově jednoduchý a předvídatelný, ale skvěle napsaný. Je čtivý, návykový a udrží si vaši pozornost od začátku až do konce. Mezi erotickými romány vyčnívá a a rozhodně patří k nadprůměru. Hlavní postavy jsou skvěle napsané a protože kniha je psaná střídavě z pohledu Chloe a Benetta, můžete se vcítit do jejich myšlení.

Chloe a Bennet jsou oba neskutečně paličatí a pracovití. Chloe je houževnatá a chytrá. Pro ostré slůvko nejde daleko a je stejně temperamentní, jako její šéf. Dokáže mu vzdorovat a to je příčinou jejich neshod. Bennett je totiž zvyklý, že bez odmlouvání dostane všechno, co chce. Chová se příšerně, ale pod drsnou fasádou jenom skrývá svou zranitelnost a zamilovanost.

Živé a ostré dialogy mezi hlavními postavami jsou vtipné a při čtení se určitě zasmějete. Jejich slovní přestřelky mě opravdu bavily. Dobře napsané hlavní postavy, erotické scény a výborné, vtipné hlášky, mohu hodnotit jen dobře. Jediný problém, který jsem s touto knihou měla, spočívá v tom, že tak trochu nechápu emoce hlavních postav. Navzájem se nenávidí, ale přesto spolu při každé příležitosti hupnou do postele a pak se znovu dál nesnášejí. A takhle se to opakuje pořád dokola, dokud nepřijde láska..No, vážně bych chtěla vidět, jak vypadá takový Bennett Ryan, že kvůli němu Chloe překousne všechny jeho nepěkné poznámky, které ji kdy řekl. Asi musí být opravdu božský a stát za hřích.

Pokud se přes protichůdné a trochu nelogické emoce hlavních hrdinů přenesete, můžete si Božského bastarda opravdu vychutnat. Je to knížka u které se zasmějete, začervenáte a báječně si odpočinete. Můžete očekávat romantiku, ale v první řadě hodně dráždivé erotiky a spoustu roztržených kalhotek..