Recenze: Útěk z teritoria smrti

23. ledna 2016 v 16:16 | Aires |  Recenze
Autor: Tom Isbell
Série: Útěk z teritoria smrti, 1.díl
Počet stran: 312
Nakladatelství: YOLI, 2015
Anotace:
Země se ocitla na pokraji zkázy a nová vláda vyhlásila Republiku Pravá Amerika. Bylo vyhlášeno stanné právo a všichni, kdo přežili, byli umístěni do přesídlovacích táborů. Nyní, o dvacet let později, objevuje trojice šestnáctiletých kluků temnou pravdu. Po celou tu dobu nesou cejch Podřadných. Společnost, která z nich má strach, z nich bez jejich vědomí vychovává objekty kruté zábavy. Jejich jedinou nadějí na přežití je utéct společně s dalšími příteli do vysněného nového teritoria. Sadističtí lovci a vládní vojáci jdou ale v jejich stopách. Pod vedením kluka přezdívaného Kniha a dívky Hope osiřelí chlapci a dívky hledají lepší život a současně dokáží objevit to nejlepší v sobě samých - v boji se svými nejhoršími nepřáteli.

HODNOCENÍ:

Omega. Den, který byl začátkem konce. Jaderný výbuch a záření sežehlo téměř vše živé. Země se ocitla na pokraji zkázy. Nová vláda vyhlásila Republiku Pravá Amerika. Všichni kdo přežili, byli umístěni do přesídlovacích táborů.

Jedním z přeživších je i chlapec s přezdívkou Kniha. Vyrůstá ve vojenském táboře spolu s dalšími chlapci, kteří byli poškozeni nemocí z ozáření. Všichni se učí dovednostem potřebným k přežití a jsou připravováni na svoji budoucí kariéru. O vnějším světe neví vůbec nic. Kniha se touží stát úspěšným absolventem výcviku a důstojníkem. Vše se ale změní, když zachrání život záhadnému cizinci jménem Kočka, který mu odhalí pravdu. Nic není, jak se zdá. Nemají se stát součástí armády. Jejich barva kůže, postižení, vyznání, vše čím se liší, z nich dělá Podřadné. Objekty kruté zábavy. Jsou jen Kořist.

Jejich jedinou nadějí, jak přežít hru na kočku a na myš, je útěk do cizího teritoria. Kniha a jeho přátelé se tak společně s dívkami z vedlejšího tábora vydávají na riskantní cestu. Ale Lovci už jsou připraveni. Chlapci a dívky musí čelit krutým pronásledovatelům, nehostinné krajině a zmutovaným zvířatům.

"Jsi jen hlupák, jestli si myslíš, že vám všem říkají PD, protože to je zkratka pro poddůstojníky.
Je to zkratka pro Podřadný druh. Což je přesně to, co vy všichni jste. Podřadný druh."

Útěk z teritoria smrti na první pohled vypadá jako zajímavá dystopie. Pohledná obálka a lákavá anotace však jen maskují nedodělaný a zmatený příběh plný nelogičností. Nejpozitivnější věcí na knize, která si zaslouží pochvalu, je nápad. Ten má určitý potenciál. Postapokalyptické příběhy pořád frčí. Kniha v sobě kombinuje osvědčené prvky. Koktejl přísad jako jsou odvážní teenageři, radioaktivitou zamořený svět a spousta nebezpečí, už několikrát zabral. Vzpomeňte si na Hunger Games a sérii Labyrint.

"Byla to hra. Čtveřice mužů s útočnými puškami, proti šesti PD beze zbraně. Lovci versus kořist."

Příběh je psán ve dvou liniích. První je vyprávěna přímo z pohledu Knihy. Druhá linie sleduje osud dívky Hope a zcela bezdůvodně je psána ve třetí osobě. Autorovi možná šlo o odlišení postav, ale tento kontrast působí rušivě. Hlavních postav je kolem třicítky. Nejvíce prostoru je věnováno Knihovi a Hope. I tak jsou jejich charaktery málo rozvinuté. Ve vypjatých situacích občas oba postrádají emoce, jindy se jimi naopak nechávají unést. Největším problémem je však hromada nelogičností. V této knize je možné téměř vše. Řídit člun jen s jedním pádlem, lovit obojživelníky na poušti nebo se za jednu noc naučit mistrně střílet. Psi umí zatahovat drápy jako kočky, shnilé maso se dá jíst a nic se vám nestane. Jsou to maličkosti, ale ve výsledku jich bylo příliš.

V průběhu čtení se nedozvíte nic o Republice Pravá Amerika, o apokalypse, ani o světě celkově. Nad vším tak visí jeden velký otazník - proč? Hlavní hrdinové bezhlavě prchají z jednoho teritoria do druhého, aniž by věděli, jestli tam nebudou ve stejné situaci. Provází je velká dávka štěstí. Potřebujete se dostat do tajné kanceláře? Je odemčeno. Potřebujete proniknout do střeženého tábora? Má díru v plotě. Korunu tomu nasadí závěr, který vás zaručeně pobaví, i když to nejspíš nebylo jeho účelem.

Pokud dokážete okázale ignorovat logické nesrovnalosti, není to tak zlé. O akci není nouze a děj je svižný. Neustále se něco děje a čeká vás řada zvratů. Místy je příběh opravdu podařený. Poutavý příběh zbytečně trpí tím, že ho autor ukryl pod nános nedomyšleností. Méně sečtělí a nenároční čtenáři ho však dokážou ocenit i přes jeho negativa.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama