Recenze: Serafína

6. března 2016 v 19:52 | Aires |  Recenze
Autor: Rachel Hartman
Série: Serafína, 1.díl
Počet stran:352
Nakladatelství: Fragment, 2013
Anotace: V království Gored žijí lidé s draky v míru už čtyřicet let, vzájemná nedůvěra však přetrvává. Draci jsou schopni brát na sebe lidskou podobu, ale přestože mají neobyčejně pronikavý rozum, lidské emoce jim zůstávají záhadou. Dívka Serafína, nadaná hudebnice, nechová důvěru ani k jedné z obou stran. Když je zavražděn příslušník královské rodiny a podezření padá na draky, v ohrožení se ocitá i její vlastní tajemství, které by ji mohlo stát život… Několik krásných a prosluněných dní se jako mávnutím proutku mění v něco nedefinovatelného, v něco, s čímž se dosud lidstvo nesetkalo.

HODNOCENÍ: ★★★

Království Gored je místem, kde žijí lidé a draci v míru již čtyřicet let. Křehké příměří dodržují obě strany díky smlouvě, kterou s draky uzavřela královna. Teď ale hrozí, že se znovu rozpoutá válka. Důvěrou a mírem zamíchá nevysvětlitelná smrt prince Rufuse.

V této zemi žije i šestnáctiletá Serafína, která slouží jako pomocná skladatelka hudby v hlavním paláci. Jejím životem se line hudba, která je pro ni vším. Má silné nadání svým zpěvem ohromit všechny posluchače. Zdá se, že má před sebou slibnou budoucnost, jenže Serafína si nese své tajemství. Její otec je odborník na mírovou smlouvu. A její matka? Ta byla drak. Serafína je tak míšenec a svůj původ musí před všemi důkladně tajit. Lidé trpí vůči drakům silnou nedůvěrou a pořád v nich koluje nenávist. Jak by se asi zachovali k míšenci? Serafínu vychoval její dračí strýček Orma, na rukou má řetízek šupin a rozumí drakům, což se teď ukáže jako neocenitelné. Někde venku totiž létá drak, který se o příměří moc nestará a pro všechny představuje nebezpečí. A Serafína se společně s princem Lucianem Kiggsem pouští do pátrání...

Serafína má hned tři lákadla, která na mě platí. Prvním je fantasy svět. Druhým jsou draci. Ano, opravdu mám draky v knihách. A draci, kteří mění svou podobu? Vypadají jako lidé a v mžiku se promění v oheň chrlící ještěrky? Tohle si musím přečíst. A čtvrtým, posledním lákadlem je princ Lucian Kiggs. Od přečtení Selekce a anglické fantasy Defy slyším na všechno jako království, princové..a tak.

Lákadel tedy Serafína měla dost. Bohužel z výsledku jsem zklamaná. Začněme postupně. Fantasy svět je opravdu skvěle propracovaný. Má svou historii, pravidla a dozvíte se o něm hodně informací. S radostí bych ale uvítala mapu. Pojetí draků bylo vymyšleno dobře, horší je však samotné provedení. A Lucian Kiggs je snad jediným záchytným bodem, který drží knihu nad vodou.

To ostatní jde totiž ke dnu. Kniha je psaná velmi pečlivým stylem. A to tak pečlivým, že si pomalu přečtete i co měli postavy k obědu a v kolik ráno vstávali. Spousta detailů je podle mě úplně zbytečných. Děj je protáhlý a plyne asi jako stojatá voda v rybníce. Autorka pustí stavidla až někde v polovině knihy a vše se konečně trochu pohne kupředu. Pokud tedy vydržíte a prokoušete se skrz pomalý začátek, vše se zlepší. Přibude více akce a objeví se i pár vtipných situací.

Palec nahoru ovšem za Serafínu a Luciana. Hlavní hrdinové jsou sympatičtí, což je pro mě důležité. Serafína je rozumná a chová se vždy tak, jak považuje za správné. Celkově však kniha patří k těm průměrným. Dobrý nápad, ale trochu promarněný potenciál. Šlo by knihu osekat a zahustit. Serafína je taková pomalu působící kniha. Není to láska na první pohled od první stránky. Potřebuje čas a když se pořádně začtete, nakonec vás začne bavit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama