Září 2016

Nový článek

25. září 2016 v 22:32 | Aires
Výsledek obrázku pro dvůr trnů a růžíAutor: Sarah J. Maas
Počet stran:440
Vydání: CooBoo, 2016
Anotace: Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, odvleče ji podivný tvor do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že únosce není zvíře, ale Tamlin - jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku a Feyre musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce.
HODNOCENÍ: ★★★
Vzala život vznešené víle,
výměnou za něj teď musí nabídnout ten svůj.
Feyre žije spolu se svými sestrami a otcem v malé chalupě. Její rodina kdysi byla bohatá, ale po nevydařeném obchodu přišli o majetek. Feyre dělá vše proto, aby splnila přísahu své umírající matce. Slíbila, že svoji rodinu ochrání. Naučí se lovit, krutá zima ji však zažene až do hloubi lesa, příliš blízko k magické zdi, která dělí svět smrtelníků od Prythianu, říše víl. Od doby, kdy světu a lidem vládly vznešené kruté víly, již uplynulo pět set let. Časy se ale mění a říká se, že v lesích se opět toulají obrovští vlci a další zlí tvorové.

A právě v srdci lesa se Feyre dopustí osudné chyby. Bez váhání zastřelí obrovského vlka, který je ve skutečnosti vílou. Jeden život Prythianu vzala a jeden život teď musí Prythianu nabídnout. Následující večer si proto pro ni přijde netvor, který jidá na vybranou - buď ji zabije nebo půjde s ním a nikdy se nevrátí. Feyre je tak odsouzena žít v nebezpečném světě víl, kde ji všechny smysly klamou. Naštěstí se ukáže, že netvor není tak nemilosrdný a hrozivý, jak vypadá. Ve skutečnosti je to Tamlin z rodu vznešených víl. Feryre v něm postupně nachází přítele a spolu čelí nákaze, která se šíří celou zemí...
,,Buď vděčná za své lidské srdce, Feyre. Lituj ty, kdo necítí vůbec nic."

Sarah J. Maas snad není třeba představovat. Nejspíš všichni zapálení čtenáři již četli její sérii Skleněný trůn. Já jsem čestná výjimka, Dvůr trnů a růží je mojí první knihou od této autorky. Tušení, že tahle kniha mi přesně sedne, jsem měla už po dočtení anotace. Nebezpečný svět víl plný magie, láska, napětí a spousta překvapení. Tahle kombinace se vyplatila a rozhodně funguje tak, jak má. Výsledkem je, že vás Dvůr trnů a růží úplně uhrane a budete otáčet stránku za stránkou.
Jde o převyprávění Krásky a zvířete, proto víte, co čekat. Autorka se však pohádkou jen lehce inspirovala a příběh vás dokáže i překvapit. Hlavní hrdinka Feyre je celkem rozumná, i když mi občas lezla na nervy, kvůli své tvrdohlavosti. Nakonec jsem se s tím smířila, protože na scéně se objevila jiná zajímavá postava- Tamlin. Snadno si ho oblíbíte a určitě uhádnete, že Feyre a Tamlin se k sobě budou mít. V příběhu proto počítejte s nutnou dávkou romantiky, která je tu ale skvěle napsaná. Naše dvojice hned nepadá na kolena a nevrhá se kolem krku. Naopak k sobě hledají cestupostupně.
Začátek je však poněkud vlažný a než se vše pořádně rozjede, polovina knihy je pryč. Naopak konec je pořádně nabitý. V průběhu čtení tak přeskočíte z pomalého rozjezdu motoráčku až na rychlo-tempo expresu. Mě to ale nevadilo, v průběhu čtení mi totiž fantazie pracovala naplno a knize nemám téměř co vytknout.
Dvůr trnů a růží vás totiž dostane svou intenzitou. Patří mezi těch několik málo knih, které se vám opravdu zapíšou do paměti. Tahle kniha se zařadila mezi mé oblíbené a snadno si ji umím představit i jako film. Jestli ještě pořád váháte, můžu vám slíbit, že tohle bude vážně skvělý čtecí zážitek.

Nalehko

11. září 2016 v 13:24 | Aires |  Recenze
Výsledek obrázku pro nalehko knihaAutor: Clara Bensen
Počet stran: 213
Vydání: Metafora, 2016
Anotace: Minimalistický příběh o lásce a putování...
Dva lidé, tři týdny, osm zemí a žádná zavazadla. Svérázná americká dvojice vyráží na neuvěřitelnou cestu. Žádné plány, žádné hotely a žádná zavazadla. A žádné šaty na převlečení. On má jen to, co se mu vejde do kapes, ona si bere kabelku. Ona je Clara, životní krizí trochu pošramocená mladá dáma, on je Jeff, profesor, který si libuje v šílených oděvech a v rámci experimentu se například pokoušel bydlet v kontejneru. Poznali se na internetové seznamce. A pak si šli koupit letenku. Pro začátek do Istanbulu...

HODNOCENÍ:

Když stojíte na letišti bez zavazadel, je to jako sen, ve kterém jdete na nějaký večírek a zjistíte, že jste jediná, kdo je tam docela bez šatů. Cítila jsem se jako nahá.
Clara a Jeff se seznámili na internetové seznamce. On je univerzitní profesor, který rád experimentuje - bydlí v kontejneru, nepotřebuje majetek a cestuje nalehko. Co si pod nalehko představit? To brzy pozná Clara, která se s ním vydá na neobvyklou cestu.

Letenka tam a po třech týdnech zpátky. Mezitím žádné plány, hotely a především žádné těžké kufry. Oba si berou pouze své šaty a to co poberou do kapes. Jako novodobí tuláci pak cestují bez jasného směru a vize napříč Evropou. Z počátku šílený nápad, se brzy ukáže jako ještě šílenější, ale oba zažijí jedinečnou dovolenou. Objevují neobyčejná místa, poznávají místní obyvatele a kulturu, nocují na gauči u náhodných hostitelů a zažijí spoustu humorných příhod, jako když třeba suší trenky v řeckém Parthenonu. Na své cestě se vzájemně poznávají a když se pak vracejí, vezou si domů něco víc než jen suvenýry...


Snili jste někdy o cestování, kdy jenom píchnete prstem do mapy na vytoužené místo a za chvíli už budete na cestě? O tom, že se vydáte na cestu z bodu A do bodu B, aniž by jste tušili, jak se tam dostanete, kde budete spát a sebou nebudete mít skoro nic? Jenom své šaty a zubní kartáček? Cestování nalehko, osvobozující záležitost pro všechny dobrodruhy, si můžete vyzkoušet prostřednictvím této knihy.

Nalehko je ideálním čtením na léto. Lepší knihu, která vás inspiruje k cestování těžko najdete. Kombinuje v sobě cestopis, román a špetku humoru. Anotace a popis knihy- humorný cestopis, je však zavádějící. Podle popisu jsem čekala vtipné vyprávění z dovolené. Autorka však píše stručně a místo vtipu v knize najdete spíše filosofii. Clara má za sebou menší depresi a psychické lapálie. Hlavní hrdinka celkově ráda objasňuje neobjasnitelné a občas mluví v hádankách. To není nic špatného, kniha má aspoň hlubší rozměr. Střídá se totiž vyprávění z pohledu Cary v současnosti a minulosti. Přiznám se však, že ke konci jsem již Clařiny existenční krize přeskakovala. Naopak Jeff je velký volnomyšlenkář a tak trochu trpí strachem z toho, že by mohl být něčím svázaný.

Jediná výtka, kterou vůči knize mám tedy souvisí s tím, že jsem zkrátka dostala něco jiného, než jsem očekávala. Škrtněte si proto kolonku humorný cestopis, a knihu přeřaďte do psychologického cestopisu. Jinak mě ale čtení o nezvyklém cestování a atraktivních místech velmi bavilo. Romantická linka je tu lehká, nenucená, o tom, jak se dvě mírně podivínské duše hledali, až se našli. Při čtení knihy získáte jiný náhled na materialismus a budete se cítit svobodně, jako kdyby jste sami právě cestovali nalehko. A jestli ve vás dřímá duše cestovatele, tohle čtení ji jistě probudí.

Top 7 prvních vět

3. září 2016 v 21:40 | Aires
První věta knihy často rozhodne o prvních dojmech ze čtení, které vás pak doprovázejí v průběhu celého čtení a těžko je vyvrátíte. Tady je mých oblíbených TOP 7 prvních odstavců vět, podle kterých jsem vytušila, že tahle kniha bude vážně vynikající :)

1. Hobit (J.R.R Tolkien)
V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit. Nebyla to žádná ošklivá, špinavá, vlhká díra, plná konečků žížal a páchnoucí slizem, ani holá, písčitá jáma, kde by se nedalo na nic sednout a ničeho se najíst. Byla to hobití nora a to znamená komfort.

2. Harry Potter a kámen mudrců - J.K. Rowling
Pan a paní Dursleovi z domu číslo čtyři v Zobí ulici vždycky hrdě prohlašovali, že jsou naprosto normální, ano děkujeme za optání. Byli opravdu poslední, od koho by jste čekali, že se zaplete do něčeho podivného nebo záhadného, poněvadž takové nesmysly zkrátka a dobře neuznávali.

Shallow Graves

3. září 2016 v 21:30 | Aires |  Recenze
Autor: Kali Wallace
Žánr: YA, paranormal
Série: Shallow Graves, 1.díl
Počet stran: 30
Vydání: Katherine Tegen Books 2016
Vydání u nás: nechystá se
HODNOCENÍ: ★★★★★
Breezy Lin zemřela. Pamatuje si, že šla na party a pak už jen to, že se znovu probudila v hrobě. Ale už je jiná než předtím. Od svého probuzení má schopnost rozeznat všechny, kdo mají na svědomí vraždu. Pozná vrahy a zabíjí je. Musí zabíjet, protože jen tak udrží své srdce a tělo v chodu. Je silná. Nemusí spát, jíst a je prakticky nesmrtelná. Do bloku si píše seznam způsobů, kterými rozhodně nemůže zemřít. Protlouká se ve vyhnanství a nemá tušení, co bude dělat. Pro ostatní je mrtvá. Pak ale náhodou přijde do rány organizaci lovců, kteří mají spadeno na monstra a nadpřirozené tvory...

Breezy musí najít spojence a vypořádat se s lovci a sama přitom hledat odpovědi na otázky co vlastně je a jestli taková zůstane napořád..

Když jsem poprvé zabila člověka byla to nehoda. Když zemřel, staly se dvě věci. Mé srdce, ochablé a bez života, začalo opět bít. A zaplavily mě všechny jeho vzpomínky na vraždy. Byla to nehoda. Byl to instinkt. Podruhé už to bylo schválně.
Po přečtení anotace jsem očekávala něco podobného knize Reset od Amy Tintery. Breezy v podstatě taková zombie resetka je. Po prvních pár stránkách jsem měla dojem, že tohle bude hodně dobrá kniha a Breezy pořádná drsňačka. Jako hlavní postava je skvělá, sympatická a trochu se smyslem pro černý humor.

Nevím, jestli to jsou dobří nebo zlí lidé. Jestli toho litují nebo ne. Nevím, jestli mají rodiny a budou někomu chybět. Nevím to, dokud nezemřou. Není to žádný bezva párty trik. Ale vím, kdo zabíjel. Jsou to vrazi. Když je potkám já, jsou to mrtví vrazi.
Příběh má pořádný spád a o akci není nouze. První čtvrtinu knihy mohu hodnotit na jedničku, pak se ale začne ubírat trochu jiným směrem, než jsem si myslela. Breezy jako revenantka je originální postava a proto jsem očekávala i originální děj. Organizace lovců je ale nakonec docela malá, Breezy trochu tápe a hlavně - do knihy přibude několik nových postav, které však nemají pořádný charakter a občas se mi pletli. Navíc autorka přimíchalai ingredience, které sice nejsou špatné, ale klidně bych se bez nich obešla. Ke spokojenosti mi stačí jedna drsná revenantka, nepotřebuji celý svět monster, vlkodlaků, ghúlů a dalších.

A světě div se, tohle je YA bez romantiky. Vzácný úkaz mezi záplavou milostných trojúhelníků. Možná bych ale nakonec nějaký i uvítala, v knížce nějaká zajímavá mužská postava chybí.

Tři branky. Tři zámky. Udrželi ji celá staletí. Nemůže utéct. Nemůže...
Přes všechnu kritiku, kniha se čte dobře, jsou v ní napínavé momenty i překvapení. Zlepšení následuje v závěru, kdy přijde na scénu opravdu děsivá postava, která má sice jen vedlejší roli, ale už jen při tom, když si ji představuju, mám husí kůži. Ta by si zasloužila více prostoru. Prosím, v dalším díle chci velký epický souboj. Po dočtení ve mě zůstalo spousta nezodpovězených otázek. Knihu proto hodnotím jako poutavou a čtivou, ovšem nedotaženou do konce.

Recenze: Smečka

3. září 2016 v 21:30 | Aires |  Recenze
Výsledek obrázku pro smečka andrea cremerAutor: Andrea Cremmer
Počet stran: 400
Vydání: Knižní klub, 2011
Anotace: Calla Torová není jen tak obyčejná středoškolačka, je rozená bojovnice, navíc vůdkyně smečky Nightshadeů. Většinu života tráví v lidském těle, ale stačí jen nepatrný impulz, drobné ohrožení, a promění se ve vlčici. Brzy se však ukáže, že se nemusí ve smrtelném nebezpečí ocitnout zrovna ona nebo její blízcí, aby se její vlčí instinkty probudily. Když při hlídkování v horách narazí na Shaye, lidského mladíka, jehož na životě ohrožuje medvěd grizzly, nezaváhá a zachrání ho. Ve chvíli, kdy se zadívá do jeho očí, začne pochybovat o věcech, o nichž nikdy nepochybovala. O svém postavení a předem daném osudu, který ji předurčuje stát se družkou vůdce smečky Baneů. Existuje nějaká možnost, že by se všemu mohla vyhnout? Pokud se nechá vést srdcem, riskuje, že přijde o všechno - včetně svého života. Stojí zakázaná láska za takovou oběť? A co když pravidla, na nichž smečky Ochránců a Strážci, jejich vládcové, tak lpí, nemají zajistit všem lidem na světě bezpečí, jak si až dosud myslela, ale jen je kontrolovat?

HODNOCENÍ:

Calla má už od dětství nalinkovanou budoucnost. Narodila se jako Ochránkyně a proto je schopná proměnit se ve vlka rychleji, než mrknete. Navíc je vůdkyní smečky Nightshadeů a brzy si má vzít Rena, přitažlivého vůdce smečky Baneů. Její život je plný pravidel, která jim nadiktovali jejich pánové, Strážci. Všichni ale mají společný cíl, ochránit tajemnou jeskyni Haldis a relikvii ukrytou v ní, a to pro vyšší dobro všech. Nebo snad ne?
Turisté občas lezou, kam by neměli. To zjistí Calla, když v horách potká Shaye, který se připlete do cesty medvědovi grizzly. Calla neváhá a zachrání ho. Myslí si, že tím jejich setkání končí, ale Shay se brzy objeví u nich ve škole. A Calla najednou začíná pochybovat o tom, jestli je její předurčená budoucnost správná. Zatouží po svobodě a po Shayovi...

Jestli mu ublížíší, zabiju tě. Polkla jsem, šokovaná vlastními myšlenkami. Byla jsem ráda, že nejsem ve vlčí podobě. Ren byl ten poslední, na koho bych měla útočit. Představuje budoucnost smečky. Mou budoucnost.

Výsledek obrázku pro white wolfSmečku jsem poprvé četla už před čtyřmi lety, hned po jejím vydání. Přiznám se, že mě okouzlila její fialová obálka. Také to byla má první kniha o vlkodlacích. Od té doby jsem na žádnou lepší vlkodlačí knihu ještě nenarazila. V tomhle si Smečka drží první místo žebříčku. Pak ale přišel další díl, který už byl slabší a vrcholem byl spoiler o ději dílu třetího, který mě tolik rozhodil a naštval, že jsem sérii ani nedočetla. Teď jsem v sobě našla odvahu se do toho konečně pustit a dala si re-reading. A jak si Smečka vedla podruhé?

Stále velmi dobře, ovšem během těch čtyř let jsem přečetla kvanta jiných knih a stal se ze mě náročnější čtenář, který autorce nezbaští všechno. Proto jsem teď viděla pár detailů, s kterými jsem si dříve nelámala hlavu. Na začátku knihy je čtenář vržený do nepřehledného kolotoče jmen a pojmů jako Strážci, Ochránci, Hledači. Stojí dost úsilí zmapovat kdo, je kdo a zorientovat se v prostředí.
Hlavní hrdinka Calla mi byla celkem sympatická. Na plné čáře ji však zastíní Ren, který zkrátka má charakter. Je to alfa borec a proto nechápu Callu proč se vůbec zabývá Shayem. Upřímně, tenhle chlapík žádné charisma nemá a přijde mi jen jako vlezlý kluk, co se všude motá a trousí rozumy. Ale s romantickými trojúhelníky se v YA musí počítat a proto jsem ochotná to překousnout.

Líbí se mi zpracování příběhu a to, že je kniha vyloženě věnovaná vlkodlakům. Nějaké upírské nebo jiné potvůrky tu naštěstí nenajdete. Vedlejší postavy jsou pestrá směska charakterů a nejsou v příběhu zbytečně. Kniha má jiskru a akci už od první kapitoly. Pořád se něco děje a postupně se odhalují další tajemství. Vše se s každou další stránkou zlepšuje a napínavý závěr nenechá čtenáře klidného. Už jen proto, že konec je otevřený.

V ději jsem našla i pár logických nedostatků, je tu ještě spousta proč? Proč se to všechno děje? Ale na odpovědi si ještě zkusím počkat do dalšího dílu. Smečka je tedy velmi čtivá, hlavní postavy si vás získají a rozhodně se u ní nebudete nudit, neočekávejte však zázraky.